Proč u cvičení vytrvat?

Čaute!

Včera jsem psala článek o tom, že cvičení může být příjemná rutina (kdo nečetl tak koukněte zde). Dnes bych chtěla napsat jen pár slov o tom, co jsem zjistila, když jsem se asi po dvou měsících chtěla k pravidelnému cvičení vrátit. Takže moje postřehy jsou následující:

- do pravidelného (byť jen malého) pohybu denně se oplatí investovat, a to hlavně čas (jelikož cvičit můžete v pohodě doma, a to nic nestojí)

- když jsem se po čase necvičení ke cvičená vrátila, zděsila jsem se jak šla kondička rapidně dolů! takže ponaučení zní, že kondička se získává těžce, ale jak na potvoru se rychle vytrácí!!!

- když začnete cvičit (jakože opravdu tomu dáváte co to jde) přestanou Vám chutnat všelijaké nezdravé (respektive nevhodné) potraviny a pochutiny, a to hlavně proto, že vidíte kolik dřiny stojí mít hezké tělo! Dám si kousek čokolády? Nedám! Ať zas nemusím dělat 50 dřepů navíc! :D

- když začnete pravidelně cvičit uvidíte výsledky, ale budete na sebe více kritičtí, než když přestanete cvičit (to si pak začnete všímat jak zase všechno nabírá na objemu, ale nebudete tak kritičtí - přece jenom to není s mou postavou zas tak hrozné, že?)

- zjistila jsem, že je lepší si ze cvičení udělat (téměř denní) rutinu, respektive úkol, a za splněný úkol si dopřát něco malého, než si nezacvičit, dát si něco a obhajovat se tím, že zítra (a pak zítra a zas zítra...) to vyběhám.

Vytrvat se zkrátka vyplatí, každý den alespoň nějaký pohyb a rázem nebudete mít výčitky, že třeba příjem energie je větší než výdej a naopak se pokocháte v zrcadle tím, že problémové partie (byť postupně) mizí.

Takže konec psaní (a čtení), pojďme aspoň chvíli makat, když pro nic, tak aspoň pro dobrý pocit :)

M.